Valašské muzeum v přírodě

Valašské muzeum v přírodě - Rožnov pod Radhoštěm

Město Rožnov pod Radhoštěm, sevřené mezi vrcholy Moravskoslezských Beskyd a kopci Vsetínské pahorkatiny, je známým letoviskem a vyhledávaným východiskem do míst s neporušenou přírodou. Za krásou a poučením však nemusíte stoupat až do okolních hor, stačí podniknout z centra města krátkou procházku podél řeky Bečvy a ocitnete se doslova v jiném světě, přesněji ve světě našich pradědů a prababiček. Před osmdesáti lety tady začalo vznikat muzeum v přírodě, které dnes tvoří desítky dřevěných historických a lidových staveb převezených převážně z oblasti Valašska. Založení rožnovského muzea je dílem bratří Bohumíra a Aloise Jaroňků, umělců a řemeslníků, pocházejících z nezámožné rodiny. Bohumír Jaroněk, malíř, fotograf a grafik, roku 1895 navštívil Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, kde mu učarovala expozice valašské dědiny, navržená architektem Dušanem Jurkovičem. Myšlenka založit muzeum v přírodě dozrála v mysli Aloise Jaroňka zřejmě po návštěvě známého skanzenu ve švédském Stockholmu, který vznikl jako první muzeum svého druhu na světě. Svou roli sehrálo i celoživotní sepětí bratrů s Valašskem, odkud čerpali i inspiraci pro svou tvorbu. Označení skanzen, zažité a rozšířené u nás i v mnoha evropských zemích, je však poněkud nepřesné. Je odvozeno právě od názvu stockholmského Skanzenu, který však v překladu znamená „hradby“ a označuje místo, na němž bylo stockholmské muzeum vybudováno. Roku 1911 založili bratři Jaroňkové muzejní spolek a o dva roky později vznikl první projekt. K založení muzea však došlo až roku 1925, kdy se v Rožnově konal folklórní festival Valašský rok. Do lázeňského parku byla z náměstí přemístěna radnice a měšťanský Billův dům pocházející z poloviny 18. století. O pár let později přibyla Vaškova hospoda, kopie fojtství z Velkých Karlovic a během 2. světové války byl podle původních plánů vystavěn kostel z Větřkovic u Příbora, který vyhořel roku 1878. Tak vzniklo dnešní Dřevěné městečko. Druhá část areálu byla vybudována v padesátých letech 20. století. Na rožnovské pasece zvané Stráň vyrostlo tehdy asi 40 objektů v podobě typické zdejší dědiny. Dostala název Valašská dědina. Nejmladší částí areálu je Mlýnská dolina, kterou tvoří soubor technických staveb s původním vybavením. Muzeum svou rozlehlostí a charakterem budov, zcela odlišným od zbývající rožnovské zástavby, působí tak trochu jako „město ve městě“. Dominantním stavebním materiálem na Valašsku bylo od nepaměti dřevo, které zdejší obyvatelé dokázali díky tradičním postupům, děděným z generace na generaci, mistrovsky zpracovávat. Využití dřeva mělo své výhody, v okolních nekonečných lesích ho bylo dost, na rozdíl od kamene dobře udržovalo teplo a domy se v případě potřeby daly jednoduše přestavět či opravit. Při procházce Dřevěným městečkem tak všude kolem sebe uvidíte umně roubené dřevěné trámy, dlabané okapy a šindele, a při nahlédnutí do interiéru některé z chalup zjistíte, že i veškeré vnitřní vybavení je zhotovené ze dřeva. A není to vybavení ledajaké, všechny stavby jsou zařízeny dobovým nábytkem, který si samozřejmě uchoval i své původní názvy. V budově fojtství si například můžete prohlédnout závěsnou rohovou skříň „kútnicu“, která sloužila k uschování cennějších předmětů, proutěnou skříň na uzené maso „komárník“ anebo truhlu na obilí nazývanou „súsek“. Z výkladu průvodce se dozvíte, k čemu sloužily jednotlivé části budovy. Tedy že v jizbě pobýval hlavně hospodář se svými dětmi, které spávaly na peci a na lavicích, a že síň v patře sloužila mimo jiné i jako obydlí ­děveček. Při návštěvě Dřevěného městečka nemůžete přehlédnout budovu kostela sv. Anny, který je kopií pozdně gotické stavby z Větřkovic z poloviny 17. století. Kostel obklopuje hřbitov nazývaný „Valašský Slavín“ se starými náhrobky prostých lidí, fojtů z Hutiska a Solance a různých významných osobností, např. sourozenců Jaroňkových, malířů Jana Kobzáně a Karla Hoffmana, herce Františka Hanuse, lidového muzikanta Jana Pelára či olympijských vítězů Emila Zátopka a Ludvíka Daňka. Zajímavá je také kolekce litinových křížů pocházejících z frýdlantských železáren. Nejstarší budovou Dřevěného městečka je radnice, která stávala na rožnovském náměstí a v níž se pravidelně konaly schůze všech rožnovských měšťanů. V přízemí radnice si můžete prohlédnout expozici obchodu z období 1. poloviny 20. století a dobovou poštu, která má i dnes svého zaměstnance. V patře, kde pracovali radní, purkmistr a písař, uvidíte starou cechovní truhlu, která sloužila zároveň jako trezor a říkalo se jí „kovaná matka“ nebo „oltář“. Zajímavým exponátem v chodbě radnice jsou „presy na vyvažování chalup“, pomocí nichž se při opravě chalup a domů zvedala jejich horní část, aby bylo možné vyměnit poškozené trámy. Z menších staveb Dřevěného městečka stojí za zhlédnutí unikátní špalkové úly, tzv. kláty, z nichž některé mají česna zhotovená ve tvaru lidských obličejů; ústa sloužila jako vstupní otvor pro včely. Posledním přírůstkem areálu je pálenice z Lačnova, v níž rodina Vlčkova vyráběla slivovici pro vlastní potřebu či pro sousedy. Unavený poutník procházející se Dřevěným městečkem si nakonec může odpočinout a posilnit se ve Vaškově hospodě, která již na přelomu 16. a 17. století hostila své štamgasty na rožnovském náměstí. Nejrozsáhlejším areálem muzea je Valašská dědina s hospodářskými usedlostmi a salašnickými stavbami s dobovými interiéry. Vstupní prostor tvoří kopie fojtské stodoly z Hodslavic, která podle pověsti vznikla po bitvě na Bílé hoře jako tajná modlitebna evangelíků. Patřila fojtskému rodu, z něhož pocházel známý historik František Palacký. Typickým zaměstnáním na Valašku bylo po několik posledních století salašnictví, proto v této části skanzenu najdeme řadu pasekářských usedlostí. Unikátní stavbou je roubená koliba na lihách pocházející z Nedašova. Její konstrukce spočívá na dvou trámech, které fungovaly jako lyžnice saní, takže dva páry volů mohly v případě potřeby celou kolibu odtáhnout na nové pastviny. Zajímavý je rovněž dodnes funkční a u nás nejrozšířenější typ větrného mlýna nazývaný beraní. O způsobu života nejchudších obyvatel Valašska si můžete udělat představu v chalupě hofera (tj. bezzemka) pocházející z Leskovce, jejíž maličkou jizbu obývalo až 6 lidí. Třetí a nejmladší část muzea tvoří areál Mlýnské doliny, v němž najdete zejména stavby technického rázu s ukázkami původního vybavení a technologického zařízení. Zdrojem energie v minulých stoletích byla zejména voda. Ta také pohání většinu zdejších mechanismů, například kolo zrekonstruovaného vodního mlýna, který stával ve Velkých Karlovicích, kolo valchy, jejíž dřevěná kladiva sloužila ke zplsťování látky utkané z vlněné příze, nebo kola hamru pocházejícího z Ostravice, v němž se vyráběly kovové části nářadí. Jednou z největších staveb Mlýnské doliny je budova vozovny, v níž je umístěna expozice „Dopravní prostředky na Valašsku“. Kromě různých žebřiňáků, vozíků a hasičských stříkaček si zde můžete prohlédnout různé rarity, například pohřební vůz nebo řeznický vozík pro psí potah. Rožnovské muzeum však není jen neživým souborem historických budov a exponátů. Některá hospodářská stavení obývají domácí zvířata a ve Valašské dědině můžeme potkat ovce „valašky“, které pocházejí z oblasti karpatského oblouku a jejichž zdejší stádo patří k největším v Evropě. V muzeu se také koná množství tradičních akcí, z nichž můžeme zmínit alespoň Masopust, Velikonoční jarmark, Jaro na dědině, Den řemesel a setkání kovářů nebo Vánoce na Valašsku. Jejich součástí jsou ukázky řemesel, ochutnávky tradičních pokrmů, prodej řemeslnických výrobků a hudební a taneční vystoupení. Kromě tradičních akcí stojí za návštěvu i nepřeberné množství dalších kulturních akcí, pořádaných v muzeu pro dospělé i pro děti. Rožnov pod Radhoštěm Historické centrum města se nachází v okolí Masarykova náměstí, jehož prostor zdobí socha prvního československého prezidenta a barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Nedaleko náměstí stojí kostel Všech Svatých, postavený v letech 1745 až 1764, v jehož interiéru si můžete prohlédnout malby Gustava Bočka ze Šternberka a obraz Všech Svatých od Rubensova žáka, vlámského malíře Antona Schoonjanse. V Palackého ulici se nachází pomník Františka Palackého z roku 1879 a roubená modlitebna Českobratrské církve evangelické, postavená v letech 1950 až 1953. Někdejší rožnovské lázně připomíná Společenský dům. Z památek moderní architektury stojí za zmínku kolonie dvojdomků v lokalitě na Bučiskách, která vznikla na počátku dvacátých let 20. století podle projektu architekta Jana Kotěry. Nad jihozápadním okrajem města se na kopci Hradisko dochovala zřícenina hradu, rozbořeného roku 1539. Místem vede naučná stezka Hradisko. Rožnov pod Radhoštěm je přirozeným a vyhledávaným východiskem do západní části Moravskoslezských Beskyd a do oblasti Vsetínské hornatiny. Přístup Město je přístupné po silnici E442 vedoucí z Valašského Meziříčí do sedla Bumbálka u hraničního přechodu na Slovensko. Z Valašského Meziříčí vede do Rožnova rovněž železnice. Valašské muzeum v přírodě se nachází na východním okraji města. Zajímavá místa v okolí Dolní Bečva Dnes převážně rekreační obec. Za pomníkem partyzána Hynka Tošenovského začíná lipová alej vedoucí ke kostelu sv. Antonína Paduánského, který byl založen roku 1905. Radhošť Severovýchodně od Rožnova se zdvíhá pověstmi opředená hora Radhošť, na jejímž vrcholu stojí roubená kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898 a sousoší těchto věrozvěstů, které je dílem sochaře Albína Poláška. Ten rovněž vytvořil sochu boha Radegasta, jejíž kopie stojí mezi vrcholem Radhoště a osadou Pustevny. Pustevny Nejznámější horské středisko Beskyd se nachází v sedle pod Radhoštěm. Tvoří je několik turistických objektů, z nichž nejzajímavější jsou stavby Maměnka, Libušín a Pustevna, které vznikly nebo byly upraveny podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče. Jméno místa je odvozeno od poustevníků, kteří zde žili až do roku 1784. Pustevny vyhledávají zejména příznivci sjezdového lyžování, v okolí se nachází 11 vleků a 6 sjezdovek. Hutisko-Solanec Obec vznikla spojením kolonizační obce Solanec a osady Hutisko, založené při sklářských hutích. Barokní kostel sv. Josefa byl vystavěn roku 1748 a jeho oltář zdobí obraz od malíře Františka Podešvy. Dřevěná budova někdejšího fojtství z roku 1785 byla upravena na stylovou restauraci. Z náměstí vede tzv. Karasova stezka k pomníku Charlotty Garrigue-Masarykové, který je jediným pomníkem manželky našeho prvního prezidenta v České republice. Valašská Bystřice V obci si můžete prohlédnout pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v letech 1772 až 1778, a před ním dvě kamenné hrobky portášů pocházejících ze slavného rodu fojtů Křenků. Zubří Nejvýznamnější památkou v obci je kostel sv. Kateřiny s vestavěnými emporami, založený roku 1785. Ve zdejším domku zvaném Petrohrad žil fojt Jiří Palacký, otec historika Františka Palackého. Praktické informace Valašské muzeum v přírodě Palackého 147 756 61 Rožnov pod Radhoštěm tel.: 571 757 111 e-mail: muzeum@vmp.cz www.vmp.cz Dřevěné městečko a Valašskou dědinu si můžete prohlédnout individuálně nebo s průvodcem, prohlídka trvá 45 a 120 minut. Mlýnská dolina je přístupná pouze s průvodcem, prohlídka trvá 45 minut. Návštěvní dobu a vstupné do jednotlivých částí najdete na internetových stránkách muzea, kde se dozvíte více i o programech a kulturních akcích. Informační centrum Valašského království Palackého 484 756 61 Rožnov pod Radhoštěm tel.: 571 655 196 fax: 571 619 444 e-mail: ic.roznov@valasskekralovstvi.cz www.valasskekralovstvi.cz 

Parádní jizba Fojství z Velkých Karlovic.
01_49_01

Dřevěné městečko.
01_49_02