Teplické skály

Teplické skály - Teplice nad Metují

Severně od Náchoda leží v broumovském výběžku největší skalní město střední Evropy. Tento svět bizarních pískovcových skal, kaňonů, skalních věží, plošin a suťových jeskyní je už od roku 1933 oprávněně chráněn jako přírodní rezervace. Tvoří ho Adršpašské a Teplické skály, dva víceméně samostatné skalní labyrinty, oddělené od sebe Vlčí roklí. A protože adršpašská část je známější a navštěvovanější, nahlédneme tentokrát do té teplické, která si ovšem krásou, divokostí a tajemností se svým sousedem nezadá. Přirozeným východiskem je městečko Teplice nad Metují, podle něhož také skalní labyrint nese jméno. Samotný vstup do skal je přibližně kilometr západně od centra u hotelu Orlík. Motoristé tu najdou parkoviště a ti, co se rozhodli přijet vlakem, to mají blízko z nedaleké zastávky. Kousek dál u pokladny začíná značený prohlídkový okruh, kterým provází Naučná stezka Josefa Vavrouška, zřízená roku 1999. Stezka nese jméno tragicky zesnulého bývalého ministra životního prostředí a horolezce, který sem rád jezdil, a upozorní vás na všechny zdejší zajímavosti. Ne vždy však byla náruč Teplických skal svým návštěvníkům otevřená takto doširoka. Zatímco do Adršpachu pronikali první cestovatelé a přírodovědci už od 18. století, sem lidem otevřel cestu teprve rozsáhlý lesní požár, který roku 1824 sužoval po několik týdnů zdejší lesní porost. Vzniklá spoušť ale měla přece jen jedno pozitivum. Díky ní mohl tehdejší majitel panství hrabě Rummerskirch roku 1847 upravit cestu až k dosud nepřístupnému skalnímu městu. Roku 1868 byla ještě zpřístupněna tzv. Nová partie, tedy cesta vedoucí Anenským údolím, a od té doby se prohlídkový okruh příliš nezměnil. Koncem 19. století v Teplických skalách vzkvétal čilý turistický ruch. Při vstupu do skal bylo například možné přivolat si pomocí zvonu průvodce, kteří do labyrintu za poplatek dopravovali na nosítkách starší či pohodlnější návštěvníky. První atrakce se nacházela nedaleko na místě nazývaném Ozvěna. Tady tehdy střelmistr střílel z hmoždíře a předváděl překvapeným hostům, kolikrát se rána odrazí od skal protilehlého Lysého vrchu. Dnes si však ozvěnu musíte vyzkoušet sami jen pomocí hlasu. O kousek dál na vás čeká trochu náročnější část prohlídky, námaha se ale vyplatí. Když se totiž po více než dvou stech schodech vyšplháte ke zřícenině hradu Střmen, otevře se před vámi nádherný kruhový výhled. Své sídlo si tu ve 13. století postavili páni ze Skalice a jeho zajímavé jméno je odvozeno od třmenu, který měl tento rod ve svém erbu. Hrad byl vybudován ze dřeva a dodnes si tu můžete všimnout zářezů ve skalách, do nichž byla konstrukce ukotvena. V 15. století se však na hradě zabydlela loupeživá tlupa a záhy byl rozbořen. Cestu do nitra skal lemují podivuhodné útvary, jejichž jména jsou výsledkem neomezené lidské představivosti. Hned na začátku trasy můžete třeba spatřit „Bedřicha Smetanu“, jak hraje na klavír. Pamětní deska na Skalní bráně vám připomene, že až sem roku 1790 došel Johann Wolfgang Goethe; cestu dál lidem umožnil teprve zmíněný požár. Kousek za průchodem se tyčí další obdivuhodné hříčky přírody – nebezpečně vypadající Řeznická sekyra a štíhlá věž Hláska, poprvé zdolaná horolezci roku 1956. Ti se zde samozřejmě cítí jako v ráji, lezení „na písku“ je krásným zážitkem a ke zdejším skalám neodmyslitelně patří. První výstupy se tu uskutečnily na začátku minulého století a od té doby bylo v Teplických skalách zdoláno přes 500 věží. Ani horolezci se však nemohou vydat, kam se jim zachce; důvodem je ochrana zdejší přírody. Ačkoliv to tak na první pohled možná nevypadá, zdejší fauna je poměrně bohatá. Z obratlovců se tu potkáte asi hlavně s drobným ptactvem, ale pokud budete mít štěstí, můžete zahlédnout i nějakého většího opeřence, třeba jestřába, krkavce nebo sokola. Na rozcestí za Hláskou odbočuje trasa vlevo a kolem Golema vás dovede na Velké chrámové náměstí a do samotného Chrámu, tedy soutěsky, v níž se na počátku 20. století hrálo pro potěšení hostů na flašinet. To už jste pronikli až do srdce Teplických skal a můžete obdivovat to, co je odlišuje od těch Adršpašských. Zatímco tam byste našli množství skalních věží, tady pro vás příroda vymodelovala monumentální stěny, z nichž ty největší, Martinská a Chrámová, dosahují výšky přes 60 m. Jsou pozůstatkem dna druhohorního moře, z něhož následnou erozí trvající miliony let vznikla vlastně všechna pískovcová skalní města u nás. Skály ale nejsou jedinou zdejší zajímavostí, například na Velkém chrámovém náměstí panují neobvyklé klimatické podmínky, díky nimž se tu daří rostlinám, které se obvykle vyskytují ve vyšších nadmořských výškách. Další zvláštností jsou čtverhranné otvory ve skalní stěně, pozůstatky příbytků, v nichž se ukrývali obyvatelé okolních vesnic v dobách pronásledování. Pocházejí zřejmě z 15. století, zdejší divočina tedy asi přece jen nebyla tak neprostupná… I následná procházka roklemi vás zavede na kouzelná místa. Kolem skalních věží s výstižnými jmény Sfinga, Krakonošovo párátko či Lední medvěd dojdete zanedlouho do úzké rokle nazvané Sibiř. Zmiňuje ji už turistický průvodce z roku 1886: „Temnou, úzkou, jako do podsvětí vedoucí skalní rozpuklinou octneme se v Sibiři. Partie tato, při jejímž vchodu nám Výr a Tancující medvěd k službám jsou, obdržela ne neprávem jméno Sibiř, neboť často zastihnouti mohou cestovatele i v červenci sníh a led v hlubokých, úzkých, vlhkých a studených roklinách, kamž ni jeden paprsek sluneční nevnikne.“ V temné soutěsce opravdu roste jen sporá vegetace v podobě vzácných mechorostů a kapradin a přežívá tu drobná fauna, mezi níž se vyskytují druhy pamatující ještě dobu ledovou, tzv. glaciální relikty. Patří k nim třeba jen několik milimetrů velký pavouček, jenž u nás přežil posledních 12 000 let jen na několika místech. Kousek za Sibiří, na rozcestí, které už znáte, končí prohlídkový okruh Teplických skal. Odtud se můžete vrátit zpět k hotelu Orlík. A pokud jste se zdejší krásy ještě nenabažili, stačí se vydat po žluté značce do tajemné Vlčí rokle, která vás dovede až k Adršpašským skalám. O těch ale až někdy příště… 

Teplice nad Metují
Předchůdcem města byla osada, založená kolem poloviny 14. století v podhradí skalního hradu Střmen. V bývalém renesančním zámku v Horních Teplicích dnes sídlí městský úřad a zámek v Dolních Teplicích slouží jako ústav sociální péče. V jeho zahradě stojí sochy Léto a Podzim, převezené sem zřejmě v polovině 18. století z Kuksu. Zdejší kostel sv. Vavřince s bohatě zdobeným barokním zařízením a nástropními malbami vznikl roku 1724. Druhou církevní památkou je poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci z poloviny 18. století. 

Přístup
Teplice nad Metují jsou přístupné odbočkou ze silnice č. 303 (Náchod – Broumov). Do města vedou železniční tratě č. 026 (Týniště nad Orlicí – Otovice) a č. 047 (Trutnov – Teplice nad Metují). Oblast najdete na mapě KČT č. 26 Broumovsko, Góry Kamienne a Stołowe. 

Zajímavá místa v okolí 

CHKO Broumovsko
Na území celého broumovského výběžku se prostírá Chráněná krajinná oblast Broumovsko, vyhlášená roku 1991 na rozloze 410 km2. Nejvyšším bodem oblasti je vrchol Ruprechtického Špičáku v Javořích horách dosahující nadmořské výšky 880 m, na němž od roku 2002 stojí celoročně přístupná rozhledna. 

Skály
Na jižním okraji Teplických skal se nachází zřícenina hradu, zčásti vestavěného do skalního města. Prvně je zmíněn roku 1393 jako vlastnictví Martina Salavy z Lípy. V 16. století byl již opuštěn. Zachovaly se místnosti vytesané ve skalních blocích, schodiště a základy zděné stavby. Z Teplic nad Metují sem vede zelená turistická značka přes výhledový vrchol Čáp. 

Vernéřovice
Autorem zdejšího kostela sv. Michaela Archanděla, založeného v letech 1719–1720, je zřejmě Kilián Ignác Dientzenhofer. U Vernéřovické studánky západně od obce můžete spatřit bývalou kapličku z roku 1878 a zbytky křížové cesty. Z Teplic vede do Vernéřovic červená značka. 

Broumovské stěny
Po zelené značce se z Teplic nad Metují můžete vydat do Broumovských stěn, jejichž nejvyšším vrchem je Božanovský Špičák (773 m). Atraktivitu hřebene umocňují hluboké rokle, skalní města, věže a hřiby. Ojedinělou historickou památkou Broumovských stěn je barokní kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě, postavená roku 1733 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, odkud je krásný výhled. 

Adršpach
Obec ležící při severním okraji Adršpašsko-teplických skal vznikla kolem tvrze z 15. století, která byla v letech 1577–1580 přestavěna na renesanční zámek. Zdejší kostel Povýšení svatého Kříže vznikl v letech 1827–1831, mariánský sloup pochází z roku 1743. Při staré cestě do Zdoňova stojí socha sv. Václava. 

Ostaš
Stolová hora (700 m) je významnou dominantou vystupující asi 250 m nad okolní krajinu. Najdete tu skalní města s úzkými průchody, vysokými stěnami, věžemi a bizarními skalními útvary. Z vrcholu Frýdlantské skály a z Krtičkovy vyhlídky na východním konci plošiny je nádherný výhled. V dolní části Ostaše se nachází zajímavé skalní seskupení Kočičí hrad a Sluj českých bratří. Z Teplic nad Metují vede na Ostaš žlutá a pak červená značka. 

Praktické informace
Infocentrum
Horní 13 549 57 Teplice nad Metují
tel.: 491 581 197 fax: 491 581 319
e-mail: info@teplickeskaly.com
www.teplickeskaly.com

Návštěvní doba:
duben–říjen: denně 8.00–18.00 hod.

Krakonošova zahrádka
04_14_01

Krokodýlí stěna
04_14_02