Tetínská historie

Tetínská historie - Tetín

Podle Starých pověstí českých, sepsaných Aloisem Jiráskem, se po smrti praotce Čecha stal vůdcem českých kmenů soudce Krok, který měl tři dcery. A každá z nich obývala hrad nesoucí jméno své majitelky – Libušín, Kazín a Tetín. Historici i archeologové strávili v minulosti hodně času pokusy o jejich lokalizaci, ale existenci oněch sídel spolehlivě prokázat nedokázali. Nejžhavějším kandidátem na obydlí kněžny Tety byl Tetín, ležící jihovýchodně od Prahy nedaleko Berouna. Ale ani tady zatím nikdo bájný hrad nenašel. Zato jiných pamětihodností, spojených se skutečnými historickými událostmi, tu na vás čeká více než dost. Malebná víska, založená na skalním ostrohu nad řekou Berounkou, vyniká nad jiné stejně velké obce v několika ohledech. Dnes tu nežije ani 800 obyvatel, ale v minulosti byl Tetín významným místem, kde se tvořily české dějiny. Koneckonců není náhoda, že až do 18. století zde stálo pět kostelů a ještě dříve dva až tři hrady. Jejich počet je nejistý právě kvůli nedoloženému sídlu bájné Tety, ale dva tu stály určitě. Ani o důležité události naší historie tu nebyla nouze – už před více než tisíci lety se Tetín zapsal nesmazatelně do dějin vraždou kněžny Ludmily, babičky sv. Václava. Ta byla ženou českého knížete Bořivoje, s nímž pravděpodobně kolem roku 882 přijala křest z rukou svatého Metoděje. Po smrti Bořivoje a jeho synů Spytihněva a Vratislava se vlády v zemi ujal Václav. Jenže byl příliš mladý, a tak za něj třímala žezlo jeho matka Drahomíra. Mezi ní a Ludmilou panovala nevraživost hlavně kvůli vlivu na mladého krále. Vygradovala tím, že Drahomíra tchýni vykázala na její vdovské sídlo, hradiště v Tetíně, a nakonec za ní poslala své sluhy, kteří ji roku 921 zavraždili. Po smrti Drahomíry nechal Václav roku 926 Ludmiliny ostatky převézt do chrámu sv. Jiří na Pražském hradě a od té doby je zde jeho babička uctívána jako světice. Ludmilino jméno nese i jeden ze zdejších kostelů, který patří k dominantám obce. Byl postaven v barokním slohu v osmdesátých letech 17. století. Na hlavním oltáři si můžete prohlédnout obraz znázorňující sv. Ludmilu a kněze Pavla, jak vyučují sv. Václava. Po stranách obrazu uvidíte sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, zatímco nad ním je umístěn obraz sv. Ludmily. U pilířů po stranách oltáře se nachází mensa neboli oltářní stůl s kamenem, na němž byla podle legendy Ludmila zavražděna; ve skutečnosti se však jedná o náhrobní kámen. Z vybavení interiéru stojí za pozornost vyřezávaná kazatelna a varhany, které roku 1771 zhotovil Jan Guth z Čisté u Rakovníka. V blízkosti kostela sv. Ludmily uvidíte jednoduchý románský kostel sv. Kateřiny. Vznikl zřejmě ve 12. století, ale pravděpodobně měl předchůdce, který zde stál už za života kněžny Ludmily. Vchod do svatostánku vede přes zvonici a malý hřbitov. V jediné lodi kostela se zachovala původní křížová chodba. Oltář zdobí obraz, na němž můžete kromě klečící sv. Kateřiny spatřit i tetínské kostely. Na zdejším hřbitůvku byly při archeologických vykopávkách odkryty hroby pocházející z období raného křesťanství, které přikrývaly velké kamenné desky. U kostelíků najdete i budovu fary, na níž v letech 1527–1533 působil karlštejnský děkan Václav Hájek z Libočan. Zde také sepsal svou známou Kroniku českou, dílo čtenářsky vděčné, ale po faktické stránce plné nepřesností a smyšlenek. Nedaleko od fary stojí v dominantní poloze nad řekou Berounkou třetí dochovaný tetínský kostel, nyní zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, dříve však sv. Archandělu Michaelovi. Údajně ho nechala vybudovat Drahomíra nad hrobem sv. Ludmily, aby případné zázraky, které by se zde odehrály, byly připsány tomuto bojovníkovi proti zlu. Kostel, jehož původně románský vzhled změnila řada přestaveb, byl obehnán zdí a součástí jeho areálu byla i kostnice. Na hřbitově u kostela si můžete prohlédnout hrobku patřící rodině spisovatele Václava Vojáčka a po její pravé straně symbolické místo posledního odpočinku děvčete, o němž se zpívá v již zlidovělém popěvku Nad Berounkou pod Tetínem. Pokud píseň neznáte, nevadí, její melodii určitě zaslechnete při procházce k zámečku stojícímu na tetínské návsi. Každou celou hodinu ji vyhrávají hodiny umístěné v jeho průčelí. Zámeček vznikl na konci 18. století a vedle řady majitelů patřil počátkem 19. století i rodině Vojáčků. Jezdila sem za nimi řada tehdejších významných osobností české kultury a politiky, například Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Ladislav Rieger či František Ladislav Čelakovský. V zámecké zahradě se zachovaly zbytky valů, které kdysi tvořily předhradí přemyslovského hradu. Na počátku 14. století ho na zdejší ostrožně založil buď Štěpán z Tetína nebo přímo král Václav II. Zanikl zřejmě už roku 1422 při útoku Pražanů, kteří se pokoušeli dobýt Karlštejn. Jeho zkázu pak dokonali vesničané, kteří ho využívali jako zdroj levného stavebního materiálu. Přežilo v podstatě jen torzo vstupní věže. Dopadl však lépe než druhý knížecí hrad, postavený v 9. století východně od dnešní návsi knížetem Spytihněvem I. jako hraniční pevnost tehdejšího území ovládaného Přemyslovci. V místech, kde hrad stával, dnes najdete tetínské domy. Nejtajemnější osud však mělo sídlo kněžny Tety, pokud ovšem vůbec existovalo. Někteří badatelé se domnívají, že mohlo v 8. století stát na plošině nacházející se nedaleko ruin zmíněné vstupní věže. Proč ne, je odtud krásný výhled na řeku… Na tetínské návsi můžete také navštívit malé muzeum s historickou expozicí. Pamětihodnosti a legendy však nemusí být jediným důvodem k návštěvě Tetína. Dvakrát za rok se tu totiž konají poutě, jejichž tradice údajně sahá až do období těsně po zavraždění sv. Ludmily. Možná tedy stojí za to vydat se sem buď v květnu na den sv. Jana Nepomuckého nebo v září, kdy se pořádá pouť na památku umučení naší slavné světice. (Použity informace z publikace „Za Tajemstvím Tetína“ od Jany Brajerové.) 

Tetín
Pod obcí se rozkládají Tetínské skály, přírodní rezervace ochraňující chodby a krasové prostory, kde zimují netopýři. Roste zde řada vzácných rostlin, jako např. lomikámen vždyživý, tařice skalní, hvozdík sivý apod. 

Přístup
Tetín je přístupný po silnici vedoucí z berounské místní části Zavadilka. Berounem prochází dálnice D5 a železniční tratě č. 170 (Beroun – Plzeň – Cheb), č. 171 (Praha – Beroun), č. 173 (Praha-Smíchov – Beroun) a č. 174 (Beroun – Rakovník). Oblast najdete na mapě KČT č. 36 Okolí Prahy-západ. 

Zajímavá místa v okolí 

Svatý Jan pod Skalou
V jedné z nejznámějších obcí Českého krasu stojí klášter benediktinů s barokním kostelem sv. Jana Křtitele, postaveným v letech 1657–1661 pod vedením Carla Luraga. Přímo u kostela se nachází jeskyně sv. Ivana, v níž podle pověsti v 9. století světec žil jako poustevník. Z Tetína sem vede modrá a poté červená značka. 

Beroun
Na Husově náměstí stojí radnice, upravená na počátku 20. století novobarokně. Před ní uvidíte památník legionářům z roku 1925. Na jižní straně náměstí se zachovaly gotické domy s renesančními štíty. Nejstarším historicky doloženým a architektonicky nejcennějším domem ve městě je Jenštejnský dům (čp. 87), postavený roku 1612. Jeho průčelí zdobí renesanční mramorový portál, štíty domu jsou pozdně barokní. Sídlí zde Muzeum Českého krasu s expozicemi věnovanými historii Berounska a speleologii. Z původního městského opevnění se zachovaly asi dvě třetiny včetně Horní (Plzeňské) a Dolní (Pražské) brány, pocházejících z přelomu 13. a 14. století a později upravovaných. Kostel sv. Jakuba Většího byl založen ve 13. století. Cennou součástí jeho interiéru je hlavní oltář z roku 1741 s obrazem sv. Jakuba od Jana Petra Molitora. Před kostelem uvidíte morový sloup. Duslova vila z roku 1891 (třída Politických vězňů 203), dílo Antonína Wiehla, dnes slouží jako galerie, Talichova vila při cestě na kopec Děd je z roku 1897. Na Plzeňském předměstí si můžete prohlédnout kostel Zvěstování Panny Marie, jehož dnešní podoba pochází z let 1738–1744. Na úpatí kopce Děd (492 m) severně od města stojí novogotická kaple Bolestné Panny Marie z roku 1894, navržená Josefem Mockerem. Na Dědu se tyčí kamenná rozhledna Klubu českých turistů a na Městské hoře (290 m), přímo v centru města, najdete funkcionalistickou rozhlednu z roku 1936, v jejíž blízkosti se nachází medvědárium se známými hrdiny z večerníčku. Z Tetína se do Berouna můžete vydat po modré turistické značce. 

CHKO Český kras
Tetín leží na hranici CHKO Český kras, vyhlášené roku 1972 na území o rozloze 128 km2. Pro zdejší krajinu jsou typické krasové kaňony, rokle a jeskyně a díky vápencovému podkladu se tu daří mnoha druhům rostlin. Součástí CHKO je přírodní rezervace Karlštejn (z Tetína po modré a červené značce). Převládají tu dubohabrové háje, sušší svahy mají stepní a lesostepní charakter. Jižním směrem vede z Tetína modrá značka ke Kodské a Císařské rokli, v nichž vyvěrají potoky z krasových vyvěraček. Volně přístupná je 20 m dlouhá Kodská jeskyně, v níž byly objeveny kamenné nástroje a zbraně. Na území CHKO se nacházejí také Koněpruské jeskyně, jejichž zvláštností jsou tzv. koněpruské růžice vytvořené prokřemenělými krápníky. Z Tetína sem vede zelená a poté žlutá značka. 

Praktické informace
Obecní úřad Tetín
Na Knížecí 2 266 01 Tetín
tel./fax: 311 622 316
e-mail: ou@tetin.cz
www.tetin.cz
Tetínské muzeum
nám. 9. května 49 266 01 Tetín
tel.: 311 611 369 (průvodce) nebo 311 622 316 (OÚ)

Návštěvní doba:
15. března–15. října: so, ne 9.00–17.00 hod. V jiný termín je možné muzeum navštívit po předchozí telefonické dohodě.
Infocentrum
Husovo nám. 69 266 01 Beroun
tel.: 311 654 321
e-mail: mic@muberoun.cz
www.mesto-beroun.cz

Výhled na Berounku z místa, kde možná stávalo sídlo bájné Tety
04_38_01

Kostel sv. Jana Nepomuského
04_38_02