Stavby lidové architektury

Stavby lidové architektury - Rymice

K nejstarším vesnicím v podhůří Hostýnských vrchů patří Rymice. Ve středověku jimi procházely tři obchodní cesty a náves si dodnes udržela trojúhelníkový tvar. Zdejší dominantou je kostel sv. Bartoloměje, v jehož okolí se nachází řada zemědělských usedlostí. Ještě na konci 19. století většinu z nich před nepřízní počasí chránily doškové střechy, posazené na stěnách ze sušených nepálených cihel. Řadu takových staveb si však v Rymicích můžete prohlédnout i dnes díky skanzenu založenému na ochranu typické hanácké lidové architektury. Některé malebné chaloupky už oslavily dvousté narozeniny a mnohé se mohou pochlubit půvabnými jmény, která jim zůstala po původních obyvatelích – „Potůčkovo“, „U Vymětalů“ nebo „U Klimečků“. V 18. a 19. století se ke stavbě chalup s mělkými základy užíval srub zhotovený z dubových trámů, který se omazával hlínou smíchanou se slaměnou řezankou. Stěny bývaly stavěny i z hliněných válků nabíjených mezi bednění, později z nepálených sušených cihel a teprve na konci 19. století se jako velká vymoženost objevily pálené cihly. Jejich užívání umožnil rostoucí blahobyt obyvatel vsi plynoucí z dokonalejšího obdělávání půdy. Větší výnosy plodin však znamenaly i další nároky na uskladnění úrody, a tak postupně začala nad obytnými místnostmi vznikat polopatra s přístupem z domu nebo přímo z ulice. Změnilo se i vnitřní uspořádání domu; k jednotraktovému obydlí se síní, světnicí a komorami přibyla kuchyně, většinou přistavěná směrem do dvora. Obytná stavení byla zpravidla orientována podélně a navazovala na sebe štítovými stěnami. Jednotlivé hospodářské usedlosti od sebe oddělovaly kolmo situované hospodářské budovy. Jako typický a cenný architektonický prvek se v některých z nich dochovala krytá náspí, nesená arkádami na pilířích, v některých případech zpevněná plochými kameny nebo cihlami. Tvořila komunikační prostor podél hospodářských budov chráněný před nepřízní počasí. „Kolňa“ zpravidla oddělovala dvůr od zahrady s ovocnými stromy a dalo se jí projet po cestě vedoucí k mlatu ve stodole. Dvory bývaly nedlážděné a často rozblácené kvůli početné drůbeži; a podobný charakter mívaly i celé návsi, kde se dříve pásávaly husy. I podlahu ve stavení většinou tvořila jen udusaná hlína pokrytá ztvrdlou vrstvou kravince, aby se při úklidu neprášilo. Zápach byl obvyklým průvodním jevem; koneckonců chlévy se nacházely přímo v sousedství obytných místností a kuřata či kůzlata se často chodila ohřát přímo do světnice. Pohodlí postele si mohli užít zpravidla jen hospodář s hospodyní, zatímco jejich děti spávaly na lavicích a ty nejmenší na peci. Zdejší areál lidových staveb tvoří sedm památkově chráněných domů, z nichž tři najdete na rymické návsi. V domě „U Klimečků“ (čp. 6) postaveném roku 1789 hostinským Ondřejem Schulzem se později nacházela dílna vesnického sedláře. Vyráběly se v ní hlavně koňské a kravské postroje a chomouty. Střecha domu je dosud krytá došky a z dvorní strany šindelem. Ze vstupní síně vedou dveře do světnice, dílny a na dvorek a po dřevěných schodech je možné vystoupat do horní komory. Půdní prostor je přístupný i z ulice tzv. „schlopem“, kterým se na „hůru“ podávala sláma a seno. Dům čp. 116 sloužil jako obydlí a dílna kováře. V sedmdesátých letech 20. století byly při jeho rekonstrukci zaměněny funkce obytné světnice a kuchyně. Do dílny se vstupuje z průjezdu, který rovněž sloužil jako pracovní prostor a nad jehož vraty jsou umístěny znaky kovářského řemesla. V dílně si můžete prohlédnout kamennou výheň s kovářským měchem, špalek s kovadlinou a nástroje nezbytné pro práci se železem. Ve dvoře se nachází zařízení pro kování dobytka. Střechu kovárny z bezpečnostních důvodů kryje břidlice. Usedlost „Gajovo“ (čp. 14) byla původně podsedkem, tedy hospodářstvím s osminou lánu. Tvoří ji obytná část a hospodářské křídlo, na jehož konci se nacházela dnes již zaniklá výměnkářská chaloupka. V prostorné světnici dříve stával tkalcovský stav. Kuchyně přibyla směrem do dvora až dodatečně a předsíň majitelé prodloužili o tzv. „podsínek“, aby mohli chodit přímo do chlévů. Z dolní komory stoupají schody k horní komoře, v níž se skladovaly potraviny a sezónní nářadí a která sloužila i jako ložnice děveček nebo mladších členů domácnosti. Z ulice vede na dvůr průjezd z obou stran uzavřený vraty, jehož prostor sloužil i k uskladnění zemědělského nářadí nebo jako „garáž“ pro vůz. V samostatné části obce nazývané Hejnice vrchnost ke konci 18. století vybudovala jedenáct domků se zahrádkami a poli, z nichž se tři dochovaly do dnešní doby. V rolnické usedlosti „Potůčkovo“ (čp. 62) založené roku 1781 si můžete prohlédnout výměnkářskou chaloupku tvořící spolu s dalším chlévem a ohradní zdí uzavřený dvůr. Vybavení interiérů pochází z počátku 20. století. V domě „U Vymětalů“ (čp. 64) se zachovala černá kuchyně s chlebovou pecí, otevřeným ohništěm na vaření a kotlem na ohřívání vody. Chlebová pec zasahuje do světnice kachlovými kamny a troubou na pečení nebo ohřívání pokrmů. V zahradě domu stojí zrekonstruovaný větrný mlýn pocházející z nedalekých Bořenovic. Rychlost jeho otáčení se regulovala přidáváním či odebíráním tzv. plachet, zavěšovaných dřevěných desek. Pytle s obilím museli mlynářovi pomocníci vynosit nahoru do „zanášky“, odkud zrno padalo mezi mlýnské kameny. Chléb se pekl ze žitné mouky, takže byl tmavší a vydržel měkký až dva týdny. Sousední dům „U Symerských“ (čp. 65) má doškovou střechu obnovenou roku 1997. Jeho prostory však byly v minulosti upraveny k obytným účelům a využití pro potřeby skanzenu se teprve připravuje. Při silnici do Holešova si můžete prohlédnout bývalou panskou kovárnu (čp. 104) krytou slaměnými došky. Uvnitř se nachází kancelář Muzea Kroměřížska, jehož pracovníci se o rymické chaloupky starají. Při návštěvě skanzenu si můžete udělat představu, jak se na hanáckém venkově žilo v 19.a v 1. polovině 20. století. Domácnosti s tradičním vybavením vám možná připomenou atmosféru, kterou znáte z obydlí svých babiček a dědečků anebo ze starých filmů. A třeba vám budou zdejší bílá stavení s doškovými střechami něčím povědomá. I dnes sem totiž jezdí filmaři, natáčela se zde například pohádka o bájném hanáckém králi Ječmínkovi. (S využitím informací z textu Mgr. Vladislavy Bělíkové, odborné pracovnice Muzea Kroměřížska.) 

Rymice
Z dalších památkově chráněných domů stojí na návsi za zhlédnutí domy čp. 43, 44 a 45. Zdejší kostel sv. Bartoloměje pochází z roku 1786. Zajímavou stavbou je prozatím nepřístupná rymická tvrz založená již ve 14. století. V 2. polovině 15. století utrpěla za česko-uherských válek, počátkem 16. století ji však obnovili Podstatští z Prusinovic. Tehdy získala svůj současný renesanční vzhled; v 2. polovině 18. století olomoučtí biskupové zvýšili budovu o jedno patro. Tvrz tvoří celek s hospodářskými budovami. V interiéru tvrze by se v budoucnu měla nacházet expozice Muzea Kroměřížska. 

Přístup
Obec leží nedaleko silnice č. 432 (Hulín–Holešov), nebližší železniční stanice se nachází v 3  km vzdáleném Holešově (trať č. 303 Kojetín–Valašské Meziříčí). Oblast najdete na mapě KČT č. 94 Hostýnské vrchy. 

Zajímavá místa v okolí 

Holešov
Náměstí Dr. E. Beneše v historickém centru lemují domy s fasádami převážně z 2. poloviny 19. století. Uprostřed se nachází morový sloup z 1. poloviny 18. století a novodobá kašna ve tvaru koule. Dominantou náměstí je kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v 2. polovině 17. století na místě staršího kostela ze 14. století, z něhož se zachovala věž a část oratoře. Sochy světců mezi římskými sloupy, které zdobí interiér kostela, jsou dílem Ondřeje Zahnera. Autorem štukové výzdoby, oltářů a kazatelny je sochař Jan Jiří Schaumberger. Ve čtyřicátých letech 18. století byla k presbytáři přistavěna Černá kaple, jejíž výzdoba byla vytvořena z kombinace černého a šedého mramoru. Na náměstí sídlí také Městské muzeum (č. 24), kde si můžete prohlédnout expozici věnovanou historii města a nálezy z archeologických vykopávek. Poblíž náměstí stojí novobarokní zámek dokončený v polovině 18. století podle návrhu architekta Filiberta Luccheseho. V jeho prvním patře se zachovaly nástropní fresky malíře Hannibala Cavalliho, v severním křídle se nachází reprezentační sál sahající přes dvě patra. V současné době zámek není přístupný veřejnosti. Okolní park volně přechází do obory. Poblíž zámku stojí Zemanova kovárna, v níž můžete pozorovat běžné i umělecké kovářské práce (viz Toulavá kamera I.). Součástí dříve rozlehlého předzámčí býval kostel sv. Anny přestavěný v pobělohorské době z budovy bratrského sboru. Jeho současná barokní podoba vznikla v polovině 18. století. Hodnotnou památkou je i původně renesanční Šachova synagoga, později barokně upravená. Jedná se o stavbu lidového polsko-litevského typu, a protože všechny ostatní stavby tohoto druhu byly v Evropě zničeny, představuje synagoga světový unikát. Rozlehlý židovský hřbitov tvoří přes 3 000 náhrobků.
Kurovice
V obci stojí goticko-renesanční dvoupatrová tvrz, která v současnosti čeká na svou obnovu, a barokní kostel sv. Kunhuty, rovněž gotického původu. 

Hulín
Zdejší původně románský kostel sv. Václava vznikl zřejmě v 1. polovině 13. století. Z románského období se zachovala západní část lodi a zejména portál v severní zdi, který původně zdobil hlavní vchod do kostela. Jižně od města se nachází soustava Záhlinických rybníků, po jihomoravských Lednických rybnících druhá nejvýznamnější ornitologická lokalita na Moravě. Pravidelně zde hnízdí asi 120 druhů ptáků a při svém tahu se zde zastavuje přes 80 dalších druhů.
Prusinovice
Do zdi zdejšího barokně upraveného kostela sv. Kateřiny jsou vsazeny hodnotné renesanční náhrobky významného šlechtického rodu Prusinovských z Víckova. 

Břest
Kostel sv. Jakuba Většího byl založen v 17. století na místě starší stavby. Roku 1708 ke kostelní lodi přibyla věž a po požáru roku 1742 získala stavba nový vzhled podle projektu architekta Ignáce Cyraniho z Bolleshausu. Hodnotnou součást jeho interiéru představuje dřevořezba Madony s dítětem z 1. poloviny 17. století. V blízkosti kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1762, rokokový kříž z 2. poloviny 18. století a skupina chráněných stoletých lip. 

Přestavlky
Rod Magnisů zde v 2. polovině 18. století vybudoval barokní zámek, který roku 1863 získal olomoucký arcibiskup Fürstenberg. Až do roku 1950 sídlil v jeho prostorách klášter. Zámek má tvar čtyřkřídlé budovy s věží a s nádvorními arkádami. V sedmdesátých letech minulého století prošel celkovou rekonstrukcí a roku 1998 byl vrácen olomouckému arcibiskupství.
Praktické informace
Stavby lidové architektury
Rymice 104 769 01 Holešov
tel.: 573 395 238
e-mail: muzeum@muzeum-km.cz
www.muzeum-km.cz

Návštěvní doba:
duben–září: út–ne, začátky prohlídek v 9.00, 10.30, 12.30, 14.00 a 15.30 hod. Hromadnou návštěvu je možné objednat na výše uvedeném tel. čísle, případně v sídle Muzea Kroměřížska na Velkém náměstí 38 v Kroměříži, tel. 573 338 457, fax a záznamník 573 343 297.
Městské informační centrum
nám. Dr. E. Beneše 17 769 01 Holešov
tel./fax: 573 395 344
e-mail: mic@mks.holesov.cz
www.mks.holesov.cz

Světnice v usedlosti rymického sedláře
02_49_01

Část skanzenu tvoří malebné chaloupky s doškovými střechami
02_49_02