Pevnosti

Pevnost - Milostovice

Pohraniční hory Čech, Moravy a Slezska se ve třicátých letech minulého století měly stát hrází, která by republiku ochránila před možným útokem nepřátel. Politická situace v té době byla taková, že mezi ně patřili vlastně všichni naši sousedé, zejména však nacistické Německo. Představitelé státu a armády proto rozhodli o vybudování soustavy stálého opevnění, jehož úkolem by bylo zadržet překvapivý útok, zabezpečit mobilizaci armády a krýt předpokládaný ústup před přesilou. Budovalo se podél celé ohrožené hranice a roku 1938 byly některé části vojenského díla dokončeny. O osudu Československa však nakonec nerozhodly zbraně, ale politická dohoda čtyř mocností na schůzce v Mnichově. Naši dřívější spojenci, zejména Francie a Británie, nám odmítli poskytnout vojenskou pomoc, a naopak rozhodli, že musíme vydat své pohraničí Německu. Přestože československá armáda byla odhodlána bránit republiku a větší část opevnění byla v bojeschopném stavu, museli vojáci pohraniční pevnosti bez boje opustit. Ačkoliv většina pevností byla během války zničena nebo poškozena, po roce 1989 některé znovu získaly díky skupinkám nadšenců původní podobu a dnes patří k zajímavým památkám předválečného období. Jeden z obnovených srubů můžete navštívit u Milostovic nedaleko Opavy. Vzorem československého pohraničního opevnění byla tzv. Maginotova linie, kterou Francouzi budovali podél svých hranic s Belgií, Lucemburskem a Německem. Silně opevněnou oblastí bylo Opavsko, kde vyrostla mohutná obranná linie skládající se z tzv. pěchotních srubů. Doplňovaly ji řady lehkého opevnění v podobě kulometných pevnůstek lidově zvaných „řopíky“ (odvozeno od zkratky ŘOP – ředitelství opevňovacích prací) a systém protitankových a protipěchotních překážek. Západně od Opavy se táhne pásmo, které svou šířkou místy až 1,5  km nemá v naší zemi obdoby. Těžké opevnění je zde totiž doplněno hned třemi liniemi opevnění lehkého. A právě v těchto místech se nachází areál „Památníku československého opevnění“, budovaný od roku 1998 Klubem vojenské historie Opava. Součástí památníku jsou mimořádně zachovalé pěchotní sruby „Trigonometr“, „Milostovice“ a „Paletovo pole“ a tři řopíky. Jádrem areálu je srub OP-S 25 „Trigonometr“, považovaný za učebnicový příklad vojenské architektury předválečného Československa. Byl vybetonován ve III. stupni odolnosti (z šestistupňové škály), jeho strop je silný 2,5  m a stěna přivrácená k nepříteli 2,75 m. Srub měl dvě patra a dvě pozorovací věže neboli pěchotní zvony. Jeho hlavní výzbroj tvořily dva protitankové kanony L1, doplněné těžkými kulomety, a dvě dvojčata těžkých kulometů vzor 37. Palebnou sílu zvyšovalo šest lehkých kulometů vzor 26, legendárního modelu, který ve své době patřil mezi absolutní světovou špičku. Trojice granátových skluzů umožňovala svrhávat ruční granáty do míst nepokrytých střelbou. Do srubu se vchází dvakrát zalomeným vchodem, za nímž vstoupíte do chodby tzv. bojového patra. V jeho pravé části si můžete prohlédnout rekonstruované místnosti velitele objektu, telefonisty, dvou dělostřeleckých pozorovatelů, mohutnou střeleckou místnost a vstup do pěchotního zvonu. Tyto prostory svým vybavením téměř odpovídají stavu, v jakém se měl srub nacházet po svém celkovém dokončení. Důraz je kladen na detaily oživující strohé vojenské prostředí. Díky tomu si můžete prohlédnout například vojenskou telefonní ústřednu z třicátých let minulého století, téměř plně vybavený pěchotní zvon včetně pozorovacího periskopu, těžké a lehké kulomety ve střílnách, množství původních schránek na munici, originální plničky nábojových pásů a zásobníků pro kulomety a cvičné nábojnice do protitankového kanonu. Členové klubu vojenské historie si zvláště cení beden na příslušenství k protitankovému kanonu L1, zachovaných spolu s podstatnou částí původního obsahu, které v žádném jiném bunkru u nás nespatříte. Tyto často unikátní kousky byly získány během rekonstrukčních prací, sběratelskou činností členů klubu a také díky pochopení obyvatel okolních obcí, v jejichž držení se od druhé světové války nacházely. Příkladem je třeba plnička nábojového pásu, která se vrátila zpět až z Ameriky. V levé části bojového patra se nachází druhá střelecká místnost, vstup do levého pozorovacího zvonu a koutek s vařičem, umístěným z bezpečnostních důvodů v pancéřové schránce. Po schodišti, nad nímž jsou tři nádrže na vodu s celkovým obsahem 3 000 litrů, se sestupuje do podzemí do tzv. týlového patra. Objekty opevnění se stavěly tak, aby v případě konfliktu mohly fungovat po nějakou dobu zcela soběstačně. V podzemí proto najdete skladovací prostory na potraviny, střelivo a náhradní díly ke zbraním, filtrovnu, místnost se studnou a dieselagregátem na výrobu elektrické energie. Posádku srubu mělo tvořit 37 mužů, kteří mohli čas odpočinku trávit ve dvou ubikacích. Nezbytnou hygienu zajišťovala umývárna a dva splachovací záchody. Ty jsou příkladem vysoké péče tehdejší armády o vojáky, neboť ve třicátých letech 20. století nebyly splachovací záchody ve vojenském prostředí samozřejmostí. Zajímavostí je stanice se zemním telegrafem, který využíval možnosti šíření elektromagnetického vlnění zeminou. Dosah 500  m stačil na spojení se sousedními objekty v případě, že by došlo k přerušení telefonních kabelů. Při prohlídce areálu byste neměli vynechat výstup na střechu srubu „Trigonometr“, odkud si můžete prohlédnout velkou část opevnění a udělat si představu o celkové koncepci díla. V bezprostřední blízkosti se nacházejí ukázky protitankových a protipěchotních překážek a sruby „Milostovice“ a „Paletovo pole“, které jsou v současné době vyčištěny a čekají na rekonstrukci. Vrátit pevnostem jejich původní tvář je však náročné a drahé, a členové opavského klubu vojenské historie navíc všechny rekonstrukční práce provádějí ve svém volném čase. K tomu ještě stihli vytvořit historickou prvorepublikovou vojenskou jednotku, 14. rotu hraničářského pluku 4, s níž se účastní mnoha vzpomínkových akcí po celé České republice i v zahraničí a organizují i své vlastní akce. V roce 2005 proběhl již třetí ročník tematicky různě zaměřených bojových ukázek, které se u Milostovic konají přímo mezi pevnostními objekty. 

Opava
Milostovice, v historických pramenech prvně zmíněné roku 1255, jsou dnes městskou částí Opavy. Leží západně od centra města. Stojí zde novogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje z 2. poloviny 19. století a u čp. 10 špýchar typický pro tuto oblast. Nejstarší jádrem Opavy je zřejmě Dolní náměstí s původně renesančními a později upravovanými domy. Uvidíte zde kostel sv. Vojtěcha, postavený v letech 1676–1681 ve stylu vrcholného italského baroka podle projektu Jacopa Braschy. Ke kostelu patřila jezuitská kolej, jejíž prostory v současné době slouží jako Zemský archiv. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1675. Mezi měšťanskými domy vyniká dům Bílý koníček z konce 16. století. V ulici Mezi trhy stojí za povšimnutí barokní dům č. 2, dříve lékárna U Mouřenína. Dominantou Horního náměstí je městská věž Hláska stojící v jeho středu. Vznikla v renesančním slohu v letech 1614–1618. Na počátku 20. století byla k věži přistavěna novorenesanční budova, v níž dnes sídlí Magistrát města Opavy. Dnešní vzhled celého komplexu je výsledkem přestavby provedené v devadesátých letech 20. století. Na opačné straně Horního náměstí se nachází novorenesanční budova Slezského divadla postavená roku 1805. Na počátku 20. století byla poškozena požárem a roku 1909 byl její interiér adaptován pod vedením vídeňského malíře Ferdinanda Mosera. Rekonstrukce v devadesátých letech 20. století budově vrátila původní novorenesanční podobu. Významnou památkou je také dům Boží koutek nacházející se v prostoru za Hláskou. Vznikl v 16. století spojením pozdně gotického a renesančního domu s velkým mázhausem. V Pekařské ulici stojí bývalý dominikánský klášter s kostelem sv. Václava založený koncem 13. století knížetem Mikulášem I. V polovině 16. století klášter vyhořel, na počátku 17. století byl rekonstruován v renesančním slohu a později získal barokní podobu. Od roku 1974 se v jeho prostorách nachází Dům umění. Kostel sv. Václava byl rovněž několikrát přestavěn; pozůstatky z období gotiky představují pilíře lodi a okenní kružba na severní straně presbytáře. V kapli sv. Dominika se zachovaly fresky z doby kolem roku 1340. Na náměstí Republiky si můžete prohlédnout unikátní budovu obchodního domu Breda, který vznikl roku 1928 podle projektu věhlasného architekta Leopolda Bauera. Blízkou budovu České spořitelny z roku 1901 navrhl architekt Friedrich Ohmann a postavil Julius Lundwall. Výstavbu náměstí doplňuje hotel Koruna pocházející z osmdesátých let minulého století. Na Rybím trhu stojí nejvýznamnější středověká památka města, kostel Nanebevzetí Panny Marie (dnes konkatedrála ostravsko-opavského biskupství). Byl postaven v 2. polovině 14. století řádem německých rytířů ve stylu slezské cihlové gotiky. Jeho průčelí je ohraničeno dvěma odlišnými věžemi. Interiér katedrály byl po roce 1758 barokně upraven. Západní stranu Rybího trhu tvoří budova bývalé komendy řádu německých rytířů. Přilehlý kostel sv. Alžběty byl založen jako gotická stavba a později několikrát přestavován. V jihozápadním rohu Rybího trhu stojí Matiční dům, který roku 1880 koupila Matice opavská, jejímž úkolem bylo šířit osvětu mezi českým národem na území Slezska. V rušné Olbrichově ulici nepřehlédněte secesní skříňku na barometr pocházející z roku 1913. V její blízkosti se nachází socha Petra Bezruče. Na druhé straně Olbrichovy ulice stojí evangelický kostel, novogotická cihlová stavba, kterou podle vlastních plánů v letech 1896–1899 postavil stavitel Julius Lundwall. Dnes zde sídlí okresní archiv. Na křižovatce Matiční a Beethovenovy ulice se nachází bývalý ženský klášter řádu německých rytířů postavený kolem roku 1840 v empírovém slohu. K jeho severní straně přiléhá novogotická kaple sv. Kříže z roku 1903. Na konci Beethovenovy ulice stojí budova Slezského zemského muzea. Vznikla v raně barokním slohu v letech 1668–1676 jako klášter františkánů bosáků a na přelomu 18. a 19. století byla přestavěna na nemocnici. Na křižovatce s Ostrožnou ulicí si při vstupu do Dvořákových sadů můžete prohlédnout také bývalou budovu Komerční banky postavenou roku 1916 podle projektu architekta Rudolfa Eislera. V Ostrožné ulici můžete navštívit památník Petra Bezruče (č. 35) s expozicí věnovanou životu a dílu tohoto básníka. Jižní okraj historického centra tvoří sady Svobody. Na křižovatce Nádražního okruhu a Janské ulice stojí Městský dům kultury Petra Bezruče, postavený v letech 1909–1910 podle projektu architekta Leopolda Bauera pro Obchodní a živnostenskou komoru. Nedaleký kostel sv. Jana Křtitele byl založen v polovině 15. století řádem johanitů. Roku 1689 byl obnoven v barokním slohu a po 2. světové válce, během níž utrpěl značné škody, byl rekonstruován do současné podoby. Na křižovatce Hrnčířské a Masarykovy ulice stojí Blücherův palác, hodnotná barokní stavba ze třicátých let 18. století. Hlavní průčelí paláce je rozčleněno pilastry s korintskými hlavicemi a ozdobeno štukovým reliéfem Madony a znakem Larischů-Mönnichů. Dnes se zde nachází přírodovědné oddělení Slezského zemského muzea. V Masarykově ulici, která ve středověku sloužila jako koňský a dobytčí trh, se nachází někdejší klášter klarisek, dnes užívaný filozofickou fakultou Slezské univerzity. V sousedství stojí kostel sv. Ducha, který spolu s přilehlým minoritským klášterem patří mezi nejstarší opavské stavby. Gotický komplex postavený v letech 1238–1269 byl několikrát přestavován. Koncem 17. století byl původně dvoulodní kostel přebudován na jednolodní s bočními kaplemi a významné barokní změny byly provedeny v polovině 18. století. V kryptě kostela jsou uloženy pozůstatky opavských Přemyslovců a dalších šlechticů. Poblíž kostela sv. Ducha na druhé straně Masarykovy ulice najdete tzv. Sobkův palác, který vznikl roku 1733 a je typickou ukázkou městského šlechtického sídla barokního období. V Komenského ulici stojí novorenesanční výstavní budova Slezského zemského muzea. Vznikla v letech 1893–1895 pro potřeby Uměleckoprůmyslového muzea a v jejích prostorách je dnes umístěna přírodovědná a společenskovědní expozice věnovaná Slezsku a severní Moravě. V Kostelní ulici v místní části Kateřinky stojí kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, původně gotická stavba. Severovýchodně odtud se ve Filípkově ulici nachází Filípkův dvůr, statek založený roku 1597 Kryštofem Bzencem z Markvartovic, v době baroka upravený. Součástí statku je obytný dům, jehož nároží tvoří válcové dvoupatrové věže s cibulovitými báněmi. U křižovatky Ratibořské a Hlučínské ulice si můžeme prohlédnout kapli sv. Kříže, nazývanou rovněž Švédská kaple. Zajímavou památkou, stojící jižně od centra v Rooseveltově ulici, je Marianum, rozlehlý klášterní komplex, který vznikl v letech 1907–1909 podle návrhu architekta Adalberta Bartla. Dnes se zde nachází ústav sociální péče. V Olomoucké ulici si za železniční tratí můžete prohlédnout Zdrazilův dům, v němž od roku 1904 žil a tvořil malíř Adolf Zdrazila. Jedná se o první secesní stavbu v Opavě, jejíž horní část fasády zdobí Zdrazilova freska. Další novodobou památkou v Olomoucké ulici je areál nemocnice, jejímž základem se roku 1889 stala novorenesanční budova psychiatrické léčebny. V letech 1899–1900 v její blízkosti vzniklo dalších 18 pavilonů postavených ve stylu ovlivněném secesí podle projektu architekta Franze Ruppela. Na náměstí sv. Hedviky stojí stejnojmenný kostel, další z řady opavských realizací Leopolda Bauera. Jeho stavba začala roku 1933 a byla přerušena událostmi druhé světové války, takže kostel byl vysvěcen až roku 1994. Z 54  m vysoké věže se nabízí daleký rozhled na město a jeho okolí. Krnovská ulice vede do místní části Jaktař, kde se ve vyvýšené poloze nachází původně raně gotický kostel sv. Petra a Pavla. Vznikl v letech 1242–1246 v areálu staršího hradiště a roku 1770 získal barokní podobu. 

Přístup
Opava leží na křižovatce silnic č. 11 (Hradec Králové–Ostrava), č. 46 (Olomouc–hraniční přechod Sudice-Pietraszyn) a č. 57 (Krnov–Nový Jičín). Do města vede železniční trať č. 310 (Olomouc–Krnov–Opava-východ) a č. 316 (Ostrava-Svinov–Opava-východ). Z Opavy jezdí do Milostovic MHD, např. autobusová linka č. 212. Milostovice i Opavu najdete na mapě KČT č. 59 Opavsko. 

Zajímavá místa v okolí 

Otice
Barokní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v roce 1756. V blízkosti obce se nachází přírodní památka Otická sopka, čedičová kupa (311  m) částečně rozvlečená ledovcem.
Slavkov
Ve zdejším původně renesančním zámku, později zcela přebudovaném, sídlí řeholnice kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka. Z doby renesance se zachovala zámecká kaple s klenbou. Místní kostel sv. Anny z roku 1657 byl přestavěn ve 2. polovině 19. století. U kostela stojí barokní kaple sv. Barbory z počátku 19. století a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722.
Stěbořice
V obci stojí původně barokní zámek, který na počátku 19. století získal empírový vzhled. V současnosti není přístupný veřejnosti. Kostel Narození Panny Marie byl založen jako gotická stavba a kolem roku 1771 byl barokně upraven. S farou a kaplemi tvoří malebný celek. Poblíž uvidíte barokní špýchar postavený ve 2. polovině 19. století. V blízkosti obce se nachází slovanský mohylník (soubor mohyl) z 9. století. V místní části Nový Dvůr můžete navštívit arboretum vybudované v letech 1900–1926 v parku zdejšího zámečku. Roste zde asi 7 000 druhů rostlin. 

Štemplovec
Dominantou obce je empírový zámeček přestavěný na počátku 19. století, který dnes slouží jako charitní domov pro řeholnice kongregace Školských sester de Notre Dame. Veřejnosti je přístupný jen zdejší park s cennými dřevinami. Od zámku vede stará lipová alej na nedaleký čedičový vrch Hůrka, z něhož je pěkný výhled. 

Holasovice
V obci se zřejmě nacházelo hradiště slovanského kmene Holasiců. Archeologické nálezy však zatím nepotvrzují, že by Holasice byly hlavním centrem tohoto kmene. Odkryty byly pouze základy zděného kostela z poloviny 12. století, pod nimiž se nacházejí ještě starší základy dřevěné. Uprostřed obce stojí zajímavá sýpka, lidová stavba z konce 18. století.

Pevnost Milostovice.
02_22_01

Pevnost Milostovice.

02_22_02