Karlovarské podzemí

Karlovarské podzemí - Karlovy Vary

Karlovy Vary si už před staletími získaly světovou proslulost svými léčivými prameny a o blahodárných účincích zdejší termální vody by mohla vypovídat celá plejáda významných osobností. Město bylo založeno roku 1358 a s jeho vznikem je svázána pověst o honu na jelena, který ve zdejších lesích pořádal král Karel IV. Zvíře zahnané do úzkých skočilo přímo do potoka s horkou minerální vodou, a tak vlastně došlo k objevu zdejších pramenů. Panovník si při lovu poranil koleno a protože byl inteligentní a sečtělý, tušil, že by koupel v takové vodě mohla pomoci. Ponořil tedy nohu do vody a za chvíli byl zase jako rybička a plný energie; proto se rozhodl založit zde lázeňské město. Karlovarská termální voda tryskající ze země je zcela mimořádným fenoménem a její léčebné vlastnosti dnes zná již každý. Málokdo ale ví, že minerálka dokáže i jiná kouzla. Třeba vyčarovat zajímavé přírodní útvary, o nichž se dozvíte více, pokud sestoupíte do karlovarského podzemí. V okolí místa, kde se dnes nachází Vřídelní kolonáda, se voda čerpala již v 16. století. Naši předci ohrazovali vývěry vřídelní vody na břehu řeky Teplé, aby se nemísila s říční vodou. Kvůli častým záplavám se o něco později začalo s jímáním z uměle vytvořených vyhloubenin a od té doby je pravý břeh Teplé vyhrazen pro stavby spojené s lázeňstvím. Již před rokem 1650 zde stály obecní lázně, roku 1774 barokně přestavěné a roku 1826 nahrazené empírovou kolonádou. V letech 1879 až 1939 zde byla vybudována litinová kolonáda podle návrhu slavných architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, za německé okupace byla ale stržena a z jejího materiálu se vyráběly zbraně a munice. Zbyl z ní jen malý sloupek s nápisem Blansko, který připomíná místo jejího vzniku. Dnešní kolonáda byla dokončena roku 1975. Karlovarské vřídlo není nijak poháněno a tryská samo díky oxidu uhličitému, který se hromadí v podzemních puklinách a způsobuje přetlak, kterým je voda tlačena vzhůru. Vřídlo chrlí z hloubky až 3000 m do výšky 12 m nad zemský povrch 2000 litrů vody za minutu. Je světovým unikátem, nikde jinde se nenachází tak souvislý proud minerální vody stříkající nad zemský povrch. Druhý nejvydatnější Mlýnský pramen dává jen 5 litrů vody za minutu. Využívání minerální vody však není tak jednoduché, jak by se lázeňským hostům mohlo zdát. Minerály obsažené ve vodě se totiž usazují v podobě tzv. sintrů, kterými zarůstají podzemní cesty pramenů, a ty si pak musejí hledat jinou cestu, jak se dostat na povrch. Největší výbuch vřídelní vody byl zaznamenán roku 1809, kdy byla natolik poškozena lázeňská budova, že musela být stržena. Dno pravé strany řeky Teplé bylo proto na přelomu 19. a 20. století zpevněno silnou betonovou deskou, která měla podobným katastrofám zabránit. Ještě v osmdesátých letech 20. století se však říkalo, že bydlet v okolí Vřídla není příliš bezpečné, protože sklepy v okolních domech byly zaplavovány vřídelní vodou a zamořovány výpary oxidu uhličitého. I dnes deskou prostupují divoké prameny vytvářející na jejím povrchu prohlubeniny s bublající vodou. Deska s vrstvou okrově zbarveného sintru hraje všemi barvami díky hypertermofilním řasám a sinicím, které se za dlouhou dobu své existence přizpůsobily životu v horké minerální vodě. Potrubí rozvádějící vřídelní vodu do lázeňských domů je záměrně vedeno nad zemí, protože minerály se usazují i v něm a musí být přibližně jednou za 15 let vyměněno. Vstup do karlovarského podzemí se nachází nedaleko Vřídla. Nečekejte chlad jako v jiných podzemních prostorách či jeskyních, voda dosahující teploty 73 °C zde vytváří tropickou atmosféru. Hned za vchodem uvidíte jeden ze šesti regulačních vrtů, které se používají v případě provozního uzavření Vřídla, aby nedošlo ke vzniku přetlaku v podloží. V ohybu trasy můžete spatřit staré prameniště, z něhož se vřídelní voda získávala do roku 1982. Stěny chodby, z níž místy prosakují menší vývěry vody, zdobí sintrové nárůstky bizarních tvarů. Nejzajímavějším z nich je asi 200 let starý útvar nazývaný karlovarský Kapucín. V podzemí vzniká také tzv. vřídlovec, unikátní hornina, kterou lze vidět pouze zde. Z posledních zbytků vřídlovce, jehož těžba je dnes zakázána kvůli ochraně pramenů, se vyrábějí originální šperky, neboť kámen lze dobře leštit a vsazovat např. do náušnic nebo prstenů. O něco dále můžete spatřit četné kolonie mikroorganismů, již výše zmíněných řas a sinic, které jsou staré jako minerální voda sama. Odborníci odhadují, že se na Zemi objevily před dvěma miliardami let. Na konci chodby si můžete prohlédnout ukázky zarůstání rozvodných potrubí sintry a malou expozici hornin vznikajících ve zdejším podloží: aragonitu, vřídlovce a hrachovce. V přirozeném stavu mají zpravidla bílou až nažloutlou barvu, mohou však být také zbarveny do červena až do hněda, za což může působení oxidů železa, nebo do černa působením oxidů manganu. Tři postavy v dobovém oblečení pak znázorňují, jak se dříve ručně čistilo potrubí zanesené sintrem. Voda tekoucí chodbou pochází z tzv. pokameňovací místnosti, v níž vznikají typické karlovarské suvenýry. Sintry usazující se z minerální vody totiž narůstají až o 0,5 mm denně a drží téměř na čemkoliv, co je účinkům vody vystaveno. Stačí předmět pověsit do sprchy s vřídelní vodou a po pěti až šesti dnech je pokryt poměrně silnou vrstvou. Návštěvníci lázní si během svého pobytu mohou nechat „pokamenit“ nějakou vlastní věc na památku nebo si koupit některý ze suvenýrů, které zde „vyrábějí“ pracovníci správy. Proces pokameňování se musí kontrolovat, předměty se ve sprše každý den otáčejí, aby se vrstvy sintru usazovaly pravidelně. Pokud se doba pokameňování přežene, vznikají předměty obludných velikostí – příkladem je zde vystavená rozměrná hruška, která byla původně žárovkou. Jedním z nejoblíbenějších suvenýrů jsou kamenné růže, jejichž základ je vytvořen z voskového papíru. Putování karlovarským podzemím si můžete prodloužit o návštěvu podzemí chrámu Maří Magdaleny a kostnice, vytvořené z ostatků nalezených při úpravách podzemí. Zbude-li vám čas, nahlédněte i do mineralogické a paleontologické expozice, v níž jsou vystaveny hlavně unikátní vřídlovce a hrachovce.
Praktické informace
Infocentrum města Karlovy Vary
Lázeňská 1 360 01 Karlovy Vary tel.: 353 224 097 fax: 353 224 667 e-mail: infocentrum@karlovyvary.cz Prohlídka podzemí začíná u Informačního centra v pondělí až pátek v 15.00 hod.
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou světově proslulé díky svým lázním. Vřídelní kolonáda byla vybudována v letech 1967 až 1975. Novorenesanční trojlodní sloupová Mlýnská kolonáda vznikla v letech 1871 až 1881 podle projektu architekta Josefa Zítka a roku 1893 došlo k jejímu prodloužení až za Skalní pramen. Kolonáda kryje 5 pramenů. Zámecká věž s arkádovým ochozem je pozůstatkem hrádku Karla IV. z poloviny 14. století, přestavěného po roce 1608. Grandhotel Pupp vznikl spojením Českého sálu z roku 1728 a Saského sálu z roku 1701. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1907, kdy byla vystavěna ústřední budova. Budova Lázní I vznikla roku 1895 podle návrhu architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera a vyniká bohatou výzdobou. Další prací těchto architektů byla budova Městského divadla navržená v historizujícím rokokovém stylu. Před Lázněmi I stojí socha císaře Karla IV., dílo sochaře Josefa Maxe z roku 1858. Součástí budovy Lázní III, postavené v letech 1864 až 1866, je velký koncertní sál. Hotel Imperiál byl vystavěn v letech 1910 až 1912. Symbolem města je plastika kamzíka z roku 1851 umístěná pod Jelením skokem. Z historických staveb stojí za zhlédnutí kostel sv. Maří Magdalény, který vznikl v letech 1731 až 1736 podle plánu architekta Kryštofa Ignáce Dientzenhofera, a kostel sv. Lukáše, postavený v letech 1876 až 1877 ve stylu anglické gotiky. Nejstarší církevní stavbou je hřbitovní kostel sv. Ondřeje založený v době kolem roku 1500. Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla z let 1893 až 1898 je napodobeninou byzantské chrámové stavby. Každým rokem počátkem července se ve městě koná Mezinárodní filmový festival. Z centra Karlových Varů vede jihozápadním směrem modrá turistická značka ke kamenné rozhledně Diana postavené roku 1913. Přístup k rozhledně je rovněž možný lanovou dráhou od Grandhotelu Pupp. Dále můžete po modré značce pokračovat na Doubskou horu, kde stojí kamenná rozhledna hotelu Aberg.
Zajímavá místa v okolí
Nová Role
V obci stojí hodnotný románsko-gotický kostel sv. Michaela, jehož loď byla přestavěna v 16. století.
Šemnická skála
Z centra Karlových Varů můžete podniknout výlet po červené značce vedoucí východním směrem k Šemnické skále. Strmý znělcový vrch s původním smíšeným lesem, typickou květenou a krásným výhledem je chráněn jako přírodní památka.
Andělská Hora
Na strmé skále se tyčí zřícenina gotického hradu založeného koncem 14. století. Za třicetileté války byl vypálen Švédy, poté znovu obnoven, roku 1718 však vyhořel a zpustl. V obci pod hradem stojí původně gotický kostel sv. archanděla Michaela pocházející z konce 15. století a později barokně upravený. Hřbitovní barokní kostel Nejsvětější Trojice vznikl v letech 1692 až 1712 podle návrhu architekta Giovanna Battisty Alliprandiho.
Březová
V osadě si můžete prohlédnout hrázděnou budovu Starého Mlýna, postavenou ve stylu chebské architektury, v níž se nachází restaurace. 

Při procházce podzemím lze spatřit i „kamenné“ růže.


01_09_01

Ukázky hornin vznikajících v podzemí.

01_09_02