Kunětická hora

Kunětická hora - Kunětice

Mezi Pardubicemi a Hradcem Králové stojí na skále zdaleka viditelná dominanta Polabí - hrad Kunětická Hora. Jeho zakladatelé využili strategického místa, které o 80 m převyšuje okolní krajinu a zaručuje nejen přirozenou ochranu, ale i dobrý přehled o okolí. Výhodné polohy si povšimli již pravěcí obyvatelé oblasti, o jejichž přítomnosti na vrcholu hory v době bronzové a železné svědčí archeologické nálezy. Kuňka, jak se hrad lidově nazývá, v minulosti zažila dobré i špatné časy. Nejhorším obdobím byl zřejmě přelom 19. a 20. století, kdy kvůli těžbě kamene málem zanikl nejen hrad, ale i celá hora. Zdravý rozum naštěstí na poslední chvíli zvítězil nad ziskuchtivostí a větší část památky se podařilo zachránit. Hrad se zbytky mimořádného fortifikačního systému je i díky rozsáhlé rekonstrukci prováděné od roku 2003 národní kulturní památkou. Skála, na níž hrad stojí, vznikla vulkanickou činností ve třetihorách. Rozžhavené magma tehdy neproniklo až na povrch, ztuhlo a v průběhu dalších tisíciletí, kdy okolní měkké vrstvy klesly, vznikl tento výjimečný geologický úkaz. O založení hradu se nezachovaly žádné písemné zprávy. Zdejší úrodná krajina byla osídlena již od založení blízkého opatovického kláštera roku 1086; v té době však vrchol Kunětické hory i přes svou strategickou polohu obydlen nebyl. Výsledky archeologického průzkumu ovšem naznačují, že poměrně rozsáhlý hradní komplex tu musel stát už ve 2. polovině 14. století. Jeho majitele neznáme, ale historici se domnívají, že byl možná královským majetkem. Do širšího povědomí se Kuňka dostala až za husitských válek, kdy patřila k důležitým opěrným bodům vyznavačů podobojí. Právě odtud byl roku 1421 veden úspěšný útok proti opatovickému klášteru. Husitský hejtman Diviš Bořek také do roku 1423 uskutečnil první známou přestavbu hradu a vybavil ho rozsáhlým a dobře opevněným předhradím. Největší stavební změny pak Kuňka zažila za Pernštejnů, kteří ji v letech 1491 až 1548 proměnili v reprezentativní šlechtické sídlo. Bylo to období přechodu od pozdní gotiky k renesanci a oba tyto slohy jsou zde dodnes patrné. O tehdejším významu hradu vypovídá i návštěva krále Vladislava Jagellonského, který tu pasoval na rytíře oba syny Viléma z Pernštejna. Roku 1560 prodali Pernštejnové své zadlužené panství a Kunětická Hora se stala majetkem královské komory. Hrad nebyl využíván a roku 1645 jej vyplenilo švédské vojsko. Zkázu urychlila těžba kamene, která byla zahájena už za Viléma z Pernštejna, a jíž podlehla celá západní a jihozápadní část hradu. Na počátku 20. století byla těžba na poslední chvíli zastavena. V té době byl ovšem hrad již zříceninou vyžadující náročnou rekonstrukci. Tu provedl pardubický Muzejní spolek, který si přizval architekty Dušana Jurkoviče a Jana Pacla, podle jejichž projektu byly práce zahájeny. Dnes mají návštěvníci možnost projít si interiéry objektu s průvodcem nebo samostatně. Nejreprezentativnější prostorou je Rytířský sál s obnovenou sklípkovou klenbou, která se zřítila v důsledku těžby i celkového chátrání objektu. Ve sklepení se můžete seznámit s dosavadními výsledky archeologických výzkumů včetně nejzajímavějších nálezů, k nimž patří například meč pocházející z poloviny 14. století. V přízemí paláce najdete hradní hladomornu, vězení a výstavu o vývoji soudnictví na území Čech. V prvním patře se nachází hradní zbrojnice a rozsáhlá expozice věnovaná parforsním honům. Vrcholem prohlídky je výstup na věž, z níž se dá při dobré viditelnosti dohlédnout až na Orlické hory, Krkonoše nebo masiv Králického Sněžníku. Při pohledu do kraje dnes vnímáme jen nekonečnou rovinu orámovanou na obzoru vzdálenými horami. Nebylo tomu tak vždycky, v 16. století bylo okolí Pardubic vyhlášenou rybníkářskou oblastí sahající od Opatovic až za Bohdaneč. U dnešního lázeňského města se ještě ukrývají pozůstatky této rozsáhlé rybníkářské soustavy, k níž patří dodnes fungující 34 km dlouhý Opatovický kanál. Před víc než 300 lety ho nechali spolu s 225 rybníky vybudovat Pernštejnové. S hradem je spojena i zajímavá pověst o pokladu, který v něm za husitských válek ukryli mniši z opatovického kláštera. Aby se pojistili před chtivostí hradního pána, naskládali cennosti do vinných sudů a na hradě tvrdili, že sudy obsahují jen víno, které chtějí ochránit před drancujícími vojáky. Pán na Kunětické hoře však při jednom z dlouhých večerů dostal žízeň a jejich fintu odhalil. Jaké pak bylo překvapení mnichů, když dostali soudky zpět naplněné skutečným vínem. Jejich poklad je prý na hradě uschován dodnes. V poslední době si Kunětická hora získává jméno i v oblasti kultury. Koná se zde řada tradičních akcí, z nichž můžeme jmenovat letní scénu pardubického Východočeského divadla s představeními Tři mušketýři a Noc na Karlštejně nebo operu Carmina Burana v provedení Filharmonie Hradec Králové. V hradním areálu rovněž probíhají různé dobové akce představující středověká řemesla, sokolnictví či historický šerm. Můžete si tu také zastřílet z luku na střelnici, najíst se na dobové hostině anebo se i oženit či vdát.

Praktické informace

Kunětická Hora
533 52 Staré Hradiště tel.: 466 415 428, 606 806 303 e-mail: kuneticka.hora@cmail.cz Návštěvní doba duben, říjen: so, ne, svátky 10.00 – 16.00 hod. květen – srpen: denně kromě pondělí 9.30 – 17.30 hod. září: so, ne, svátky: 10.00 – 17.00 hod. Začátek poslední prohlídky je 30 minut před ukončením návštěvní doby. Prohlídka trvá 50 minut. Mimo návštěvní dobu je prohlídka hradu možná jen po dohodě se správou hradu.
Přístup
Automobilisté se ke Kunětické hoře mohou vydat ze silnice č. 37 (Hradec Králové – Pardubice). Nejbližší železniční stanice se nachází nedaleko obce Stéblová, odtud je hrad dostupný po žluté značce.

Kunětice
Obec je jedním z nejdéle osídlených míst na Pardubicku; v jejím okolí bylo objeveno množství žárových hrobů a zbytky staveb z mladší doby kamenné. Kostel sv. Bartoloměje byl založen v 11. století jako románská stavba a ve 14. století goticky přestavěn. Při novogotických úpravách provedených roku 1897 pod vedením Františka Schmoranze k němu přibyla věž. Hodnotnými součástmi interiéru jsou hvězdicová klenba lodi, zbytky gotických maleb ze 14. století a renesanční náhrobky. Na návsi stojí budova školy postavená roku 1882, před ní si můžete prohlédnout sochu sv. Jana Nepomuckého. Zajímavou technickou památkou je vojenský most přes Labe vybudovaný roku 1947.

Zajímavá místa v okolí

Sezemice
V 1. polovině 14. století zde vznikl ženský cisterciácký klášter, zničený za husitských válek. Dochoval se z něj původně raně gotický kostel Nejsvětější Trojice z roku 1270, který byl jednou z prvních cihlových staveb u nás. Boční kaple sv. Anny s obkročnou klenbou pochází ze 14. století a je dílem ovlivněným parléřskou stavební hutí. Její interiér zdobí barokní malby Josefa Kramolína. U kostela stojí mohutná dřevěná šestiboká zvonice pocházející z 18. století. Z někdejší souvislé zástavby měšťanských domů, postavených v 1. polovině 19. století ve stylu selského baroka, se dochovalo několik domů s bohatými štíty a štukovou výzdobou. Kaple Panny Marie je dílem architekta Františka Schmoranze z roku 1854.

Pardubice
Dominantou města je zámek, jehož nejstaršími dochovanými částmi jsou věž a palác ze 14. století. Za pánů z Pernštejna byl původní hrad přestavěn na zámek ve stylu pozdní gotiky, pozůstatkem tohoto období jsou křížové a hvězdicové klenby, portály a ostění. V 16. století zámek získal renesanční vzhled a z této doby se dochovala část výzdoby interiérů. Hodnotné jsou zejména velkoplošné renesanční nástěnné malby, které patří k nejstarším svého druhu v Čechách. V 19. století se v prostorách zámku nacházela továrna na boty, objekt zchátral a jeho rekonstrukce trvá od roku 1975 dosud. Dnes zde sídlí Východočeské muzeum s vlastivědnými expozicemi a největší sbírkou pohlednic u nás a Východočeská galerie s díly českého výtvarného umění 19. a 20. století. Historické jádro města tvoří Pernštýnské náměstí s pozdně gotickými, renesančními a barokními měšťanskými domy. Mezi nimi vyniká dům U Jonáše (čp. 50), jehož průčelí v 2. polovině 18. století vytvořil Jakub Teplý. Novorenesanční radnice vznikla v letech 1892 až 1894. Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup pocházející z roku 1695. Symbolem města je Zelená brána, 60 m vysoká věž postavená roku 1507. Na Wernerově nábřeží si můžete prohlédnout pozůstatek kanálu, který kdysi spojoval Chrudimku a Labe. Severozápadně od Pernštýnského náměstí stojí kostel sv. Bartoloměje založený ve 13. století, kdy byl součástí křížovnického kláštera cyriaků. Při jeho poslední přestavbě vznikl dnešní západní vchod, který zdobí mozaiky navržené Mikolášem Alšem a provedené Viktorem Försterem. Cennou součástí interiéru je mramorový náhrobek Vojtěcha z Pernštejna a sousoší Piety v postranní kapli z doby kolem roku 1735. Oltář zdobí hodnotný obraz "Umučení sv. Bartoloměje" z roku 1692 od Michaela Willmanna. Mezi kostelem a bankou stojí zvonice pocházející z 1. poloviny 16. století v dnešní podobě z roku 1930. Kostel Zvěstování Panny Marie založený roku 1359 byl součástí již zaniklého minoritského kláštera. Malby zdobící kostel vznikly podle kartonů Mikoláše Alše. Ze středověku se pod kostelem zachovaly rozsáhlé podzemní hrobky. V ulici Bratranců Veverkových si můžete prohlédnout také kostel sv. Jana Křtitele postavený v letech 1510 až 1570. Kolem něj se dříve rozkládal hlavní městský hřbitov. Blízká zvonice z roku 1788 stojí na základech staré kostnice. Nedaleko kostela mají v parku pomník vynálezci ruchadla bratranci Veverkovi; je dílem Josefa Strachovského z roku 1883. Na Smetanově náměstí se nachází secesní budova Východočeského divadla postavená v letech 1906 až 1909 podle návrhu Antonína Balšánka. Na náměstí Republiky stojí za povšimnutí bývalý hotel Grand, který vznikl roku 1931 podle návrhu Josefa Gočára. Ukázkou dekorativního rondokubismu je budova krematoria na pardubickém hřbitově, dílo Pavla Janáka z let 1921 až 1923. Z dalších památek moderní architektury stojí za zhlédnutí budova České spořitelny postavená v letech 1914 až 1925 podle návrhu Františka Roitha a Komerční banka, která vznikla v letech 1924 až 1925 podle plánů Josefa Gočára. Ten je rovněž autorem mlýnů stojících na pravém břehu Chrudimky. Východně od centra stojí tzv. Zámeček, kde bylo roku 1942 gestapem popraveno 194 občanů vyhlazené obce Ležáky a členů odbojových skupin Pardubicka.

Srch
V obci se zachovala vodárna postavená roku 1515, která dřevěným potrubím přiváděla do Pardubic pitnou vodou.

Opatovice nad Labem
Roku 1086 zde král Vratislav II. založil benediktinský klášter, který zanikl během husitských válek. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Vavřince založený v 2. polovině 13. století jako gotická stavba, v polovině 18. století zbarokizovaný. Před mlýnem postaveným roku 1804 si můžete prohlédnout sochu sv. Jana Nepomuckého z 18. století. V obci stojí ještě sochy Panny Marie, sv. Josefa a sv. Václava a protéká tudy Opatovický kanál, unikátní vodní dílo, které koncem 15. století nechal vybudovat Vilém z Pernštejna. 

Hrad Kunětická hora.  
01_28_01


Ukázka středověké zbroje. 
01_28_02