Cínové doly

Cínové doly - Krupka

Na jihovýchodním úpatí Krušných hor leží staré hornické město Krupka, které vzniklo na přelomu 13. a 14. století. Jeho původními obyvateli byli Slované a název města je odvozen od slovanského výrazu „krupý“ neboli velký, silný. Historie města je spojena s dobýváním cínu, který zde těžili první obyvatelé pravděpodobně již v době bronzové. Rozmach hornictví sem přivedl mnoho osadníků hlavně z německých zemí a v 15. a 16. století Krupka zažila období své největší slávy. O historii těžby cínu se můžete dozvědět více díky příhraniční hornické naučné stezce, která začíná před muzeem v Krupce, pokračuje na Cínovec a dále do Altenbergu a Geisingu v Německu. Severně od města se zdvíhá hora Komáří vížka, někdy též nazývaná Komáří hůrka, která je doslova protkaná dnes již zasypanými důlními díly, což dokazují prolákliny způsobené propadem půdy, tzv. pinky. Na „Komárku“ je možné vyrazit buď pěšky nebo využít nejstarší a nejdelší sedačkovou lanovku bez zastávky v Čechách. Měří 2348 m a pasažéry vyveze z Krupky-Bohosudova na dominantu východních Krušných hor asi za čtvrt hodiny. Při hezkém počasí je z vrcholu panoramatický výhled na České Středohoří, Krušné hory, Lužické hory, Jizerské hory a za dobré viditelnosti i na Krkonoše. Podle pověsti byla zdejší cínová ložiska objevena mužem jménem Vnadek, který v lese našel matný kovový prut a v domnění, že jde o stříbro, běžel s ním do Teplic ke královně Juditě. Královna povolala své odborníky a ti určili, že objeveným kovem je cín. Ložiska v okolí Krupky jsou zřejmě nejstarší ve střední Evropě. Již z roku 966 existuje zpráva arabského cestovatele Ibrahima Ibn Jakuba, který zmiňuje vyvážení cínu z Čech. Původně se těžil z naplavenin místních potoků a po založení několika osad v horách se začalo s jeho dobýváním ve skále, nejprve na povrchu a od 15. století i hlubinně. Pro horníky pracující v okolí Komáří vížky byla na jejím vrcholu roku 1568 vystavěna zvonice, která ohlašovala začátek a konec šichty. Roku 1857 nechal restauratér Raimund Zechel na jejím místě postavit výletní hostinec, který je v provozu dodnes. Cín se na Komáří vížce těžil až do 19. století, později se stala oblíbeným turistickým cílem a střediskem zimní turistiky. Z Komáří vížky vede stará hornická stezka ke štole Starý Martin. Cestou projdete kolem kaple sv. Wolfganga založené roku 1360. Podle pověsti tu jako poustevník žil svatý Wolfgang, patron horníků, který se jako řezenský biskup roku 967 zasloužil o vznik pražského biskupství. Mezi lidmi se rovněž tradovalo, že při svém pobytu v kapli požehnal zdejším borůvkám, které pak dorůstaly do nevídaných rozměrů. Kaple byla za třicetileté války zničena a v letech 1692 až 1700 ji obnovil zednický mistr H. G. Prüchel. V závěru 20. století prošla poslední rekonstrukcí a roku 2000 byla zpřístupněna. Štola Martin byla otevřena při severozápadní části žíly Lukáš, která je nejbohatší cínovou žílou ve střední Evropě. Měří 1860 m, má mocnost až 50 cm a v některých místech obsahuje až několik procent cínu bez nežádoucích příměsí. Od 14. do 18. století se tu těžilo pomocí jam a až teprve roku 1864 začali podnikatelé Schiller a Lewald s ražbou štoly Martin. Roku 1916 v ní byly položeny koleje, avšak již roku 1922 byl její provoz zastaven a o deset let později již nebyla průchodná kvůli závalům a nahromaděné vodě. Další pokusy o obnovení těžby již nebyly úspěšné. Roku 1999 byly zahájeny práce na zpřístupnění štoly veřejnosti a následujícího roku byl Starý Martin slavnostně otevřen. Procházka štolou je dlouhá asi 1 kilometr tam a zpět. Během prohlídky se dozvíte něco o historických způsobech těžby, technické detaily o štole a žíle Lukáš a zahlédnete i permoníky, kterým horníci nosili různé dárky, aby je ochránili před důlním neštěstím. A mají tu i zázračný pramínek. Kdo si jeho vodou potře čelo, tomu se splní každé přání s výjimkou zbohatnutí.

Praktické informace

Štola Starý Martin
tel.: 417 822 154, 724 260 711

Návštěvní doba
po – ne 9.30 – 16.15, polední přestávka 12.30 – 13.00 hod. K prohlídce je vhodné vybavit se pevnou obuví a teplým oblečením. Délka prohlídky je 45 minut. Dětem do 5 let není vstup povolen. Maximální počet účastníků prohlídky je 20 osob.

Lanová dráha
tel.: 417 861 579 provozní doba: po – ne 8.30 – 18.30 hod.

Kaple sv. Wolfganga
Otevřena květen – září pá 14.00 – 17.30, so a ne 10.30 – 17.30 hod.

Krupka
Jednou z nejstarších památek města je zřícenina strážního hradu Krupka vystavěného na přelomu 13. a 14. století Janem Lucemburským. Do současnosti se ze starého hradu dochovaly dvě hradní brány s částmi zdí, přízemí věže s gotickým portálkem a zbytky budov a sklepů. V současné době je nově zrekonstruován Panský dům, původně budova horního úřadu z roku 1697, a tzv. Konírna s Rytířským sálem. Zajímavou stavbou je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, založený v 2. polovině 13. století a v 18. století upravený do současné podoby. Hodnotnou součástí jeho interiéru je gotická Madona v životní velikosti z doby kolem roku 1441. Ve stráni za kostelem se nachází zvonice s dřevěným patrem a šindelovou střechou pocházející z gotického období, u kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. století. V Husitské ulici můžete navštívit muzeum s přírodovědnými a historickými expozicemi, věnovanými převážně těžbě cínu. V téže ulici najdete barokní sochu sv. Františka Xaverského z roku 1717, špitální kostel sv. Ducha a starou radnici. Na Libušíně se nachází původně gotický hřbitovní kostel sv. Anny, později upravený ve stylu saské renesance. Jeho interiér zdobí renesanční kazetový strop; jedinečná je dřevěná kruchta s biblickými motivy. V městské části Bohosudov stojí za zhlédnutí barokní bazilika Panny Marie Bolestné, která svůj současný vzhled získala v letech 1701 až 1706 podle plánů architektů Octavia a Giulia Broggiových. Je obklopena ambity se sedmi kaplemi a vyniká bohatě zdobeným interiérem. V 18. století se ke kostelu konaly poutě, kterých se účastnilo až 100 000 lidí.

Zajímavá místa v okolí

Teplice
Na Zámeckém náměstí stojí na místě benediktinského kláštera zámek, vybudovaný v letech 1585 až 1634. Díky četným přestavbám je jakýmsi přehledem vývoje stavebních slohů od románského po renesanční. Hodnotným pozůstatkem někdejšího kláštera je románská krypta klášterního kostela. V prostorách zámku dnes sídlí Regionální muzeum s expozicemi věnovanými lázeňství, přírodě, hodinám, numismatice, keramice a Ludwigu van Beethovenovi. Součástí zámeckého komplexu je kostel Povýšení sv. Kříže, původně gotický a v 19. století romanticky regotizovaný. Cennou památkou jsou renesanční tzv. Kolostujovy věžičky, budova s dvěma ostrými věžemi z doby kolem roku 1600, která sloužila jako zahradní altán. Před zámkem stojí morový sloup, dílo Matyáše Bernarda Brauna z roku 1718. Barokní kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1700 až 1703, empírová radnice roku 1806. Teplické lázně navštěvovaly v době největšího rozkvětu v 1. polovině 19. století významné osobnosti z celé Evropy. Nejstarší lázeňskou budovou je Pravřídlo z 30. let 19. století, v jehož základech byly objeveny zbytky stavby ze 16. století. Zahradní a plesový dům byl postaven roku 1732 a z doby největšího rozvoje lázní v 19. století pocházejí budovy Knížecích, Kamenných a Císařských lázní. Kolostujova kašna byla vybudována roku 1862 k příležitosti 1100. výročí objevení pramenů. Z dalších památek stojí za zmínku budova Krušnohorského divadla postavená v letech 1921 až 1924, novogotický kostel sv. Alžběty pocházející z let 1862 až 1877 a cihlový novorománský kostel sv. Bartoloměje z let 1861 až 1864. Na Písečném vrchu ve východní části města můžete navštívit hvězdárnu a botanickou zahradu.

Novosedlice
V obci stojí původně gotický kostel sv. Valentina ze 14. století, v letech 1710 až 1711 barokně přestavěný. U hřbitova se nacházejí boží muka z roku 1746.

Dubí
Zdejší památkou evropského významu je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie postavený v letech 1898 až 1906 podle návrhu Pietra Bigaglia. Je kopií benátského kostela Santa Maria dell´Orto. Jeho průčelí je vytvořeno z 55 pruhů červeného a bílého mramoru a boční stěny jsou z pálených neomítnutých cihel. Věž s otevřenou zvonicí, 33 m vysoká, je postavena podle vzoru benátských kampanil a zakončena střechou s dvojitým benátským křížem. V místní části Mstišov stojí barokní kaple sv. Huberta, dále na severozápad najdete barokní lovecký zámeček Dvojhradí z roku 1703.

Fojtovice
Severně od obce se nachází hraniční přechod do Německa pro pěší. U nedaleké křižovatky cest směrem na Cínovec stojí pomník obětem pochodu smrti z roku 1945.

Kyšperk
Z Krupky se můžete vydat severovýchodním směrem po modré značce ke zřícenině hradu Kyšperk, který vznikl ve 14. století a po požáru roku 1526 byl opuštěn. Do současnosti se zachovaly pozůstatky věže a hradního paláce.

Přestanov
Obec byla zcela zničena roku 1813 při bitvě mezi vojskem Napoleonova maršálka Vandamma a rakouskými, ruskými a pruskými spojenými vojsky. Jihozápadně od obce stojí 12 m vysoký ruský pomník, postavený roku 1836 podle návrhu italského architekta Pietra Nobileho. Jeho základní kámen položil o rok dříve sám car Mikuláš. Asi 200 m severně od pomníku se v lesíku nachází hromadný hrob 10 000 vojáků padlých v bitvě, označený mohutným kamenným křížem. Severovýchodně od Přestanova stojí u křižovatky silnic Juchtová kaple, u níž byly během bitvy sváděny nejlítější boje – francouzští pěšáci zde byli zmasakrováni ruskou jízdou.

Chabařovice
Na Husově náměstí stojí původně gotický kostel Narození Panny Marie, v letech 1699 až 1701 barokně přestavěný, s dvěma obrazy od Petra Brandla na oltáři. V jeho sakristii je umístěna gotická socha Madony z doby kolem roku 1525. V raně barokní radnici s věží, pocházející z roku 1606, můžete navštívit Muzeum města s expozicí věnovanou obcím, které byly zbořeny kvůli povrchové těžbě uhlí. V ulici 9. května se nachází zajímavé muzeum kafemlýnků. Na Jánském vršku stojí kaple sv. Jana Křtitele a v její blízkosti pomník Prokopa Holého. V místní části Roudníky stojí pozdně gotický kostel sv. Václava s dochovaným pískovcovým oltářem. 

Venkovní expozice hornictví. 
01_41_01

Prohlídka štoly Starý Martin.
01_41_02